Rozhovor
Fotovoltaika se na nějaký čas stala sprostým slovem. Až teď lidé doceňují tuhle skvělou investici, hrdě vysvětluje Petr Kejík
Ačkoliv jsem na rozhovor o fotovoltaických elektrárnách dorazila poměrně nabriefovaná, z prvního obrázku, na kterém mi chtěl pan inženýr Petr Kejík názorně demonstrovat principy fungování fotovoltaiky, jsem s jistotou poznala pouze domeček a střechu. Přesto měl se mnou sympatický Petr z Jihlavy trpělivost a nadšeně zodpovídal všechny mé „vysoce odborné" otázky. Holky, dobrá zpráva, ty skleněné tabule se nemusí umývat!
Petře, technika je evidentně vaše velká vášeň, máte ji po rodičích?
Otec to měl hodně podobně jako já, ale maminka, ta zase vůbec. (smích). Dřív jsem chtěl všem vysvětlovat věci, co mě fascinovaly, ale lidi to absolutně nezajímalo. Přežili maximálně první dvě věty. (smích). Mě technika bavila vždy, ale na základce jí moc nebylo, takže v podstatě mě tam zaujal jenom tělocvik a výtvarka, kde se nemuselo nic moc dělat. Povinnou školní docházkou jsem tak prošel s ne úplně dobrým prospěchem, takže mi nezbylo nic jiného, než jít na elektrikáře a udělat si výuční list. Ale tam jsem naopak exceloval, hrozně mě to bavilo. Na nástavbě jsem potom studoval provozní elektrotechniku, po maturitě jsem si řekl, že zkusím i vysokou školu. Studoval jsem v Ostravě silnoproudou elektroenergetiku - nejrůznější způsoby, jak elektrickou energii vyrobit, někam ji dostat a pak ji nějak spotřebovat.
A v té době vás tedy nejvíce zaujaly právě fotovoltaické elektrárny?
Vždy po zkouškovém, než začal nový semestr, jsem chodil na brigádu s elektrikářem Miroslavem Mutlem, dnes již společníkem ve firmě Energy Stream. Byla to skvělá motivační pauza, jak jsem tomu říkal. Když jsem se totiž rozhodoval, zda jít po bakaláři ještě na magisterské studium, právě práce v mrazu a na stavbě mě přesvědčila o tom, že radši půjdu ještě do školy. (smích). Studium jsem zakončil diplomovou prací na téma Akumulace energie z obnovitelných zdroju, kde zdrojem byla právě FVE a akumulace probíhala v konečné fázi výrobou a ukládáním vodíku.
Na té diplomce jsem dělal to, co mě bavilo. Tak trochu jsem doufal, že to někdy budu dělat i komerčně. To by chtěl asi dělat každý, práci, která ho naplňuje, ví o ní od A až po Z. To se bohužel hned po škole nepovedlo, bylo to v době, kdy fotovoltaika v našich končinách nebyla úplně smysluplná. A navíc to bylo po velkém solárním boomu, kdy se stavěly velké solární elektrárny na polích a loukách. Veřejnost to nepřijala úplně vlídně, což není divu. Fotovoltaika se pak na nějakou dobu stala takovým „sprostým slovem“, nikdo tomu moc nepřišel na chuť.
Dá se vůbec nějak stručně, laicky, vysvětlit, jak fotovoltaika funguje?
Pokud na solární panel, který je zapojen v obvodu, dopadne sluneční záření, začne generovat výkon. Funguje to dobře a není potřeba, aby se cokoliv točilo, je to přímá přeměna slunečního záření na elektrický proud. To je velká výhoda oproti jiným zdrojům, kde se různými formami energie roztáčí nějaký typ generátoru. A když se něco točí, tak je to náročné na údržbu a servis, celkově je to mnohem komplikovanější. Tím chci říct, že fotovoltaická elektrárna je ve svém principu dost jednoduché zařízení, kde se v podstatě nemá co rozbít, je to čistá elektronika. Když má člověk mobilní telefon, tak první, co mu odejde, tedy pokud pomineme prasklý displej (smích), je nějaké mechanické tlačítko, jako druhý nějaký konektor, třeba na sluchátka. Jinak ten telefon hravě přežije svoji morální životnost, takže dřív zestárne, než se rozbije. Z tohoto fotovoltaika těží.
Nastává doba, kdy už tedy fotovoltaiky nejsou sprosté slovo, naopak o nich spousta lidí začíná uvažovat. Proč bych měla i já?
Myslím, že ty hlavní důvody jsou dva. První důvod je čistě ekonomický. Člověk si řekne, mám nějaké peníze a chci ušetřit za elektřinu. Tak teď zainvestuju a vím, že budu mít úsporu. Také zhodnocuji svoji nemovitost. Tahle investice zůstává v mém životě, mám ji na baráku a zůstane tam. Druhý důvod je energetická nezávislost. Jsou klienti, kteří žijí na samotách, kde jsou časté výpadky. Chtějí mít záložní zdroj. Potom je to o tom, pořídit si elektrárnu hybridní, na které se specializujeme. Pokud dojde k výpadku, automaticky se přepne síť, celá ulice lehne a můj barák dál svítí jako maják. (smích)
Vy tedy u vás ve firmě vymýšlíte konkrétní řešení? Lezete také po střechách? Výšek se teda asi nebojíte, že?
Prvních pět minut jo, ale pak si mozek zvykne a už to neřeší. Po střechách ale lezu jen, když je něco komplikovanějšího. Já to vždycky nějak vymyslím, mám nějakou vizi. Někdy není možné tu vizi úplně předat na papír, takže když je nějaká taková specialita, tak se tam objevím taky, abych montážníkům vysvětlil na místě, jak to bylo myšlené.
Kde se finančně pohybujeme, když si chci fotovoltaiku pořídit?
Abychom se bavili o nějaké smysluplné instalaci, tak se pohybujeme od základní instalace, což je cca 450 000 Kč, až po nějakou komplikovanější, což může být cca 580 000 – 600 000 Kč.
Jsme schopni vyčíslit návratnost?
Tu návratnost dneska spočítáme, ale za tři roky ji budeme počítat znovu, protože ceny se pořád mění. Těch vstupních proměnných ve vzorci návratnosti je hodně. Mě zajímá, za kolik nakupuju, za kolik prodávám. Určitě mluvíme o návratnosti do deseti let, to v každém případě. Teď záleží na tom, jak klient v domě funguje, kolik té energie spotřebuje rovnou, jestli využije nějak smysluplně virtuální baterii. Někdy se ta návratnost může pohybovat i kolem čtyř let. Myslím, že nejvíce se držíme mezi čtyřmi až sedmi lety.
Zmiňujete možnost dalšího zužitkování energie, v čem spočívá?
Jedná se v podstatě o zužitkování energie, kterou nejsem schopen spotřebovat v domácnosti. Tuto energii dodám do sítě za předem smluvených podmínek. Zde jsou v podstatě dvě varianty. Buď energii napřímo prodám, nebo využiji některého tarifu virtuální baterie, kdy si energii naspořím v síti a odeberu ji za zvýhodněných podmínek v období, kdy tolik nesvítí. Nutno podotknout, že pro každý objekt se hodí jiná forma využití a je to samozřejmě zohledněno v technickém návrhu.
Co elektromobily? To je také věc, kterou se ve firmě zabýváte?
Naše firma se jmenuje Energy Stream, byla založená tenhle rok v lednu a specializujeme se na fotovoltaické elektrárny. Všichni tři společníci máme osobní průpravu k tomu, abychom to mohli vykonávat efektivně. Jeden z kolegů dělá elektriku už přes 20 let, specializuje se na rodinné domy a dělá kompletní elektroinstalace. K fotovoltaickým elektrárnám jsme schopni nabídnout i tzv. Wallboxy, což jsou v podstatě domácí nabíjecí stanice pro elektromobily. Pokud člověk přemýšlí, že si za dva až tři roky elektromobil koupí, tak my mu tam tu nabíječku namontujeme, má to v balíku s fotovoltaickou elektrárnou. Tím, že si pořídil oboje, tak dostane 30 000 Kč navíc na samotný Wallbox + kombinační bonus ve výši 10 000 Kč. Je nutno podotknout, že s tou fotovoltaickou elektrárnou jde elektromobil hodně dohromady. Je to další využití vyrobené elektřiny, majitel elektromobilu pak může v sezóně jezdit prakticky zadarmo, záleží ale na způsobu provozu.
Pořizovací cena fotovoltaiky je poměrně vysoká. Můžu využít nějaké dotace, půjčky?
Je možné využít dotace. Ty na klasickou fotovoltaickou elektrárnu se pohybují do maxima 205 000 Kč, na což většina těch elektráren dosáhne. Dotace by byla nižší jen v případě, že bychom navrhli nějakou menší elektrárnu. Ta dotace se vyčísluje dle technické konfigurace. I ta nejmenší technická konfigurace už splňuje podmínku, aby klient dotaci získal. Součástí naší dodávky je vyřízení dotace, ale i ostatních legislativních záležitostí. Součástí jsou i veškeré práce, předělání elektroměrového rozvaděče. Co se týče půjček, tak je možné vzít si úvěr od banky.
Když jedu za potenciálním klientem, tak čím víc on je zvídavý, tím já jsem radši. Můžu mu to všechno vysvětlit a jsem rád, že ho to zajímá. Ale samozřejmě pro běžného člověka se to stane zajímavé až ve chvíli, kdy je to zajímavé ekonomicky.
Prudíte jako většina chlapů doma se zhasínáním? Nebo máte třeba jinou úchylku?
Nene, to nedělám. Světlo není nijak energeticky náročné. Stává se ale, že při pořízení fotovoltaiky člověk několikrát denně sleduje aplikaci, jede v modu dneska svítí, tak se musí vyprat pět praček (smích). Ale to bylo prvních pár měsíců , pak to člověka trošku omrzí.
Musím říct, že klienti, kteří tu elektrárnu chtějí, jsou věšinou muži. A ti přesvědčují své ženy. Když u nás fotovoltaiku poptávají, většinou mají debatu o estetické stránce doma už za sebou.
Tak dejme tomu, že po debatě doma, bylo rozhodnuto, že elektrárnu na střechu domu vlastně chci. Musím ji nějak čistit?
Čistit se to nějak extra nemusí, záleží ale na podmínkách. Když to bude v blízkosti stromu, který produkuje nějakou mízu, tak je to samozřejmě horší. Fotovoltaika je samočistící, ale jen do určité míry. Prvních pět let se to řešit nemusí, protože ten pokles výkonu je zanedbatelný, ale pokud vidíte, že tam jsou nějaké výrazné nečistoty, tak není od věci objednat si čištění nebo si to vyčistit svépomocí. To ale opatrně, aby nedošlo k poškození.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně slunečních dní.
Připravila: Anička Rásochová
Foto: archiv Petra Kejíka